Válka růží

Války růží (1455–1487) byla série bitev občanské války v Anglii mezi spojenci rodů Lancasterů (rudá růže) a Yorků (bílá růže). Příčiny konfliktu sahaly až k roku 1399, kdy přívrženci Lancasterů svrhli krále Richarda II. a ustavili novým králem Jindřicha IV. Po smrti jeho syna Jindřicha V. roku 1422 vládla zemi regentská rada místo nezletilého Jindřicha VI. Rozkrádání královského majetku regentskou radou a neúspěchy ve stoleté válce vedly Richarda Plantageneta z Yorku k mobilizaci vojenských sil proti královým rádcům.

Nejzřejmějším důsledkem války byl pád rodu Plantagenetů, který byl na anglickém trůnu nahrazen rodem Tudorovců. Tudorovci v následujících letech dramaticky změnili Anglii. Šlechta utrpěla během těchto válek, doprovázených důsledky morové nákazy černého moru, velké ztráty moci ve prospěch vznikající skupiny obchodníků a centralizované královské moci v době vlády Tudorovců. Ohlásila konec středověku v Anglii a příchod renesance.

Jako každá válka, i tato válka byla bojem o moc, vliv a peníze. Je jedno, ač bojují Kapuleti s Monteky, Plantagenetové s Tudory nebo Rudí s Bílými, či Lancasterové s Yorky. Láska mlčí a pláče krvavé slzy. Láska si nevybírá postavy ze stejného rodu. Láska udeří a je to! Láska nezná vyvolených. Neupřednostňuje krásu, bohatství ani věk. Láska buď je, nebo není. Lásku si nemůžeme koupit, zasloužit, ukrást. Lásku si musíme vybojovat.

Válka růží

Na nádvoří hradu kopyta zvoní.

Jsem uvězněn pro lásku,

pro ni,

pro růži,

pro mou paní…

Jsem uvězněn v čase,

dech se mi úží.

V zahradách kvete

Válka růží.

Jsem bílý York,

ona rudá Lancasterová.

Mezi námi plot,

je krásná a hrdá.

Dýka a jed,

každý zvítězit chce hned.

Bude trvat sto let,

tak dlouho budem´ se bít.

Nenávist rudé a bílé růže.

Kdo za to může?

Válka na šachovnici,

na lásku není čas.

Perou se bohatí

a umírají chudí.

Panstvo se nudí

a tak začal za vějíři boj.

Jsem uvězněn v čase,

nemohu dýchat.

Jak tonoucí ve vodě

stébla se chytat.

Plavu dál…

Pýcha a pád,

věčně se bát,

šíp do zad,

že ti přistane.

Nebo že dáma

v růži jed dostane.

Trní z růží

bojuje o každý hrad.

Dva znepřátelené rody,

musím se pořád rvát.

Ale já chci milovat!

Láska a zrada

kryje nám záda,

když kape krev do zahrad.

Obě růže mají trny,

kterých se musím bát.

Proti celému světu

láska stojí.

Jako bílý šašek

položím hlavu svoji

na špalek.

Pro lásku,

pro růži,

pro ni…

Jsem uvězněn v jejím srdci

a ona v mém.

Sedneme na lodici

a v míru snad přistanem´…

Naše láska léty vzkvétá,

nechtěli nám požehnání dát.

Pod srdcem mé dítě,

na útěk se musíme dát…

Hrozí nám trny,

sedáme na loď

a nesou nás vlny.

Do dálky,

kde nebudem´ se bát

ani za lásku se kát…

Budeme růže lásky pěstovat!

Spirituál kvintet – Válka růží