Paví historie
Harém nebo haram?
Byla jsem pozvána na narozeniny do Hôtelu de la Paiva („Mansion La Paiva“) v Paříži, sídlo mé pratety. Slavila 85. narozeniny. Zároveň to byl neoficiální sjezd všech z rodiny Pávů, kteří se usídlili téměř po celém světě. Avenue des Champs-Elysées se stala pomyslnou Mekkou Pávů, alespoň po dobu tří dnů. Tetička La Païva toho jména již třetí v pořadí všechny hostila a vzpomínala na mládí, úspěchy i prohry v minulém století. Při prohlídce rodinných alb se také uzavíraly obchody a mluvilo se o budoucnosti našeho rodu.
Osud
Osud je jak filozofický, tak i náboženský koncept, který vyjadřuje myšlenku, že události v životě člověka, světa a kosmu jsou předem určeny. Je to koncept založený na víře, že přirozenou podstatou jsoucna je trvalá, kosmická struktura.
Křesťanství staví na svobodné vůli, bez které by nebyl důvod, aby svět existoval. Někteří protestanté však věří v předurčení. Pokud toto slovo překladatelé Bible používají, dal by se jeho význam připodobnit slovu úděl. Popisuje sled událostí, které měly patřičné vyústění. „Přejídal se, hodně pil a hodně kouřil, před doktory oči mhouřil, proti dietám se bouřil, až nám umřel docela. Jeho závislost se mu stala osudnou.“ To je osud. Byl předtím a je dosud.
Osud je jedenáctý element, něco navíc. Nedá se s ním počítat, nedá se podplatit, nedá se vypozorovat, nedá se ošálit! Nikdy neskončí. Jen ty sám jej můžeš vymyslet a dát mu pokračování. Je to tvůj osud, tak si dobře rozmysli, co uděláš. Kroky minulé tě dovedou k sobě samému do budoucnosti. Osud si tvoříš sám každým slovem, nápadem i odmítnutím. Rozmysli si dobře každý krok, mohl by být i tvým posledním. Je to osud.
Paví historie
Už dříve jsem napsala, že rodiče se mne zřekli a adoptovala mě německá rodina Pávů (von Pffau). Co mi moji noví rodiče dali? Jméno. Lásku k umění. Nebát se říct svůj názor. Být dochvilná a pracovitá, spolehlivá, mít soucit a být shovívavá k ostatním. Naučili mne malovat, milovat hudbu a odpouštět. A že nikdy není pozdě. Vždycky je ještě naděje.
A tak mě velice zajímalo a stále zajímá, odkud Páni z Pávů pocházeli a jak celá ta historie začala. Otočila jsem třikrát kuličkou v levé dlani, dýchla na ni….
Maltézští rytíři, Maltézský řád, Suverénní řád Maltézských rytířů
Řád maltézských rytířů (neboli běžně Maltézský řád) je jedním z velkých mezinárodních rytířských duchovních řádů, který vznikl v 11. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi jako Řád rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě (latinsky Ordo Fratrum Hospitalis Sancti Ioannis Hierosolymitani) neboli Řád johanitů či hospitalitů (Fraternitas Hospitalaria). Byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Politickému a vojenskému vlivu a mezinárodnímu rozšíření Maltézského řádu se mohli srovnávat už jen pouze Řád německých rytířů nebo již ve středověku předčasně zaniklý Řád templářů.
Poklad templářů
Řád templářů, celým názvem Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (latinsky Pauperes commilitones Christi templique Salomonici), byl jeden z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. S jeho mocí a velikostí se mohl rovnat pouze jen Řád johanitů nebo Řád německých rytířů. Obecně se používají pojmenování Rytíři templu, templářští rytíři (francouzsky Ordre du Temple) či jen templáři (francouzsky Templiers). Celý příspěvek