Umění zvolna padat na zem
Barvy a jejich tajemství
Při pohledu na určitou barvu cítíme příjemné chvění. Každý z nás má nějakou vyloženě oblíbenou barvu. Barvy totiž na nás prozradí víc, než si myslíme. Má to i svůj důvod, že se rádi obklopujeme určitými barvami. Barvy mají veliký vliv. A leccos prozradí o našich vlastnostech. Tajemná charakteristika barev pasuje na každého z nás. Napoví, kterou barvu preferuje a proč. Najděte si níže tu svou!
Pokora
Pokora (latinsky: humilitas, německy: Demut, anglicky: humility, rusky: смирение/smirěnije, či smirenomudrije) je jedna ze sedmi lidských ctností.
Pokora je stav mysli. Je to pocit, kdy si osoba uvědomuje vlastní nedokonalost či závislost na někom druhém. Je to závislost na tzv. „vyšších mravních požadavcích“. Člověk požívá důvěry, jež se od něho očekává, nepotřebuje velebit sám sebe. Opakem pokory je pýcha (latinsky: superbia).
Protipólem pokory může být neustálé srovnávání sebe s druhými: ten je víc, ten je míň, v tomhle jsem byl zkrácen, ošizen. Pravá pokora je pravdivost, uznání skutečnosti: respektuji jedinečné poslání své i každého člověka a nesnažím se je srovnávat, posuzovat, hodnotit.
Pokora se projevuje skromným chováním a nesobeckostí, což jsou rysy člověka, který respektuje druhé. Pokora vyrůstá z vědomí vlastní jedinečnosti a zároveň pocitu osobní slabosti a nedokonalosti vzhledem k požadavkům vyšších bytostí.
Balada pro bezdomovce
Potkal jsem v parku eletriku,
ujela mi špičky bot.
Srazil jsem půlky
a běžel rychle na záchod.
V cestě mi stál plot,
málem jsem dělal do kalhot.
Virtuální infarkt
Němečtí vědci zjistili, že impotence a erektilní dysfunkce u lidí s onemocněním srdce zvyšuje na dvojnásobek riziko infarktu. Lékaři a vědci doporučují, aby lidé s impotencí byli okamžitě vyšetřeni na kardiovaskulární choroby. U lidí s nemocemi srdce by se zase lékaři měli ptát na problémy s erekcí.
Erektilní dysfunkce jsou většinou spojeny s nedostatečným tokem krve v cévách pohlavního údu. Dlouhodobé problémy s dosažením erekce mohou být prvním znamením zužování cév. Výzkum potvrdil tvrzení starší britské studie spojující impotenci a srdeční choroby. Studie zkoumala případy 1519 mužů z třinácti zemí s kardiovaskulárním onemocněním. Sledovali je během pěti let. Všech se současně na počátku, po dvou letech a po pěti letech ptali na erektilní dysfunkci.
Lakota, hamižnost a sobectví
Ne daně, ne nemoci, ne hlad, závist a smrt, ale největším nepřítelem člověka je člověk sám sobě. Svou nespokojeností, nesmiřitelností a věčnou reptavostí. Nedostatek pokory, nekonečná hrabivost a chamtivost jsou u některých lidí podstatou lakoty, hamižnosti a sobectví.
Lakota je jednou z největších nectností člověka, je druhou neřestí v pořadí. Okamžitě nám vytane na mysli Moliérův Lakomec – Harpagon (z lat. Harpago = kořistník) a jeho: „Kde jsou mé milované penízky?“ Tento muž, vdovec, lichvář a necitelný lakomec je schopen pro peníze udělat cokoliv. Je ochoten obětovat skoro všechno a ztráta pokladnice je pro něj více než samotná smrt. Lakota patří mezi nejhorší vlastnosti člověka. Lakomství zaměřené na peníze, na city, na pomoc druhým, na činy, kdy lakota dát je větší než touha dostávat.
Sexualita ruku v ruce s erotikou
„Těla se v lidech milují častěji než duše. Kdo ve svém životě poznal třeba sto žen, možná, že vůbec nepoznal lásku.“ (J. Čapek)
Sexuální život provází člověka od šerého dávnověku samotné lidské existence. Na rozdíl od všech ostatních živočišných druhů dokázal člověk do svého sexuálního života začlenit také psychické předpoklady vzájemné náklonnosti, lásky. Tělesné pochody tvoří jenom základní podstatu pohlavního spojení. Jeho nedílnou součástí se stávají i duševní pochody ve sféře citové. Toto spojení zdánlivě protichůdných pojmů „těla“ a „duše“ právě ve sféře lidské sexuality je často zdrojem konfliktů.
Na jedné straně občas vidíme potlačování citové erotiky na úkor tělesné sexuality – pohlavní spojení bez lásky, cool sex. Opačným extrémem je pak označování sexuálního spojení za nutné zlo a propagace „čisté“ lásky – platonická láska, cudné přátelství, sexuální zdrženlivost, kult panenství.
Othellova nemoc – ŽÁRLIVOST
Žárlivost je nemoc jako každá jiná. Má své příznaky, inkubační dobu a zůstávají po ní následky. Již náš sexuolog MUDr. Miroslav Plzák často opakoval, že absolutně pro vztah ani manželství se nehodí žárlivci, alkoholici a muži štítící se práce. Měl pravdu. Pacient stižený žárlivostí je většinou nevyléčitelný. Nemoc lze léčit, ale kardinálním problémem však bývá neochota „nemocného“ léčbu podstoupit.
Žárlivost může být sourozenecká, profesní, partnerská nebo manželská. Ta poslední je snad nejhorší varianta, která v malé dávce vztah podpoří, ale ve velkém množství jej zabije a v nejhorším zabije jeden partner druhého. Velkým štěstím je, když se partneři rozžárlí až v manželství. Vstupovat do vztahu s podobnou zátěží je ale projevem vítězství naivní víry nad rozumem a tisíckrát potvrzenou zkušeností.
