Čtvrtý element je ZEMĚ

Země je půda. Země je strašně vážná věc, je to základ veškeré existence. Země je život.

Země je třetí planeta Sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Země nejspíše vznikla před 4,6 miliardami let a krátce po svém vzniku získala svůj jediný přirozený satelit – Měsíc. Země obíhá kolem Slunce po elipse s velmi malou excentricitou. Země jako domovský svět lidstva má mnoho názvů v závislosti na národu, mezi nejznámější patří název latinského původu Terra, Tellus či řecký název Gaia.

Země obsahuje všechny prvky Mendělejevovy fyzikální tabulky. Naši předkové si představovali, že je Země deska, kterou nesou na zádech čtyři sloni. Terry Pratchett tvrdí, že je to zeměplocha. Má skoro pravdu, protože zeměkoule a zeměplocha mají stejný základ – je to ze mně. Myšleno z nás. V přeneseném slova smyslu to znamená: „Prach jsi a v prach se obrátíš“, tvrdí Bible.

Země nás živí, šatí, napájí. Můžeme se na ní opalovat. Prší na nás, když se neschováme. Říká se: „Ze mně koule, z vás koule“, proto je kulatá. Legendární ruský bohatýr Ilja Muromec čerpal sílu ze země – přitiskl se k zemi a ona mu ji dala měrou vrchovatou. Takovou sílu má země, má nekonečné množství síly. A člověk se jí odvděčil tím, že se snaží planetu zničit. A tím ničí i sebe jako jedinečný druh. Jsme jediný druh, který se snaží zničit sám sebe, což ostatní tvorové nedělají. Člověk nemá nikdy dost. Chce stále více a více. Šponuje svoje nároky jako bychom prsa zvedali podprsenkou čím dál výš, až jednou podprsenka praskne a prsa si kecnou až na kolena, ne-li níž! Příroda, potažmo země, se jednou naštve a pak…se podrbe na kožichu: „Který parazit ji takto nesnesitelně ničí?“ Pár tsunami, pár sopek, pár let špatné úrody, sem tam nějaká epidemie, trochu víc chemikálií v jídle, vodě a lécích…..a neperspektivní druh zmizí z povrchu zemského. Zeměkoule se podrbe na Aljašce a řekne: „Teď to zkusím s jiným druhem, třeba….krysy. Brontosauři se nepřizpůsobili, tak jsem je nechala vyhynout. Lidé už to začínají přehánět, vypadá to, že vyhynou vlastní blbostí. Tak koho vyberu do třetice?“

My jsme součástí země, naše tělo obsahuje všechny prvky. Jsme součástí planety, každý máme kus vesmíru v sobě. My jsme země a země jsme my.

ZEMĚ

Čtyři elementy: VODA, VZDUCH, OHEŇ a ZEMĚ.

ZEMĚ je LÁSKA,

prýští všechno ze mě:

LÁSKA, TOUHA, NADĚJE.

Země je chleba, pot a slzy,

práce, mozoly, strádání.

Země je radost i to, co mrzí,

neustálé rození a umírání.

Dozrají klasy a pod kosou umírají,

aby se příští rok znovu narodily.

Zrovna tak my se rodíme a umíráme,

nic na tom nemůžeme změnit.

Mezi narozením a smrtí

vytváříme, plodíme, rodíme,

někdy po kotníky v krvi

z válek se brodíme.

Jako bychom chtěli umřít dřív,

než zestárneme a zmoudříme.

Každá generace se opakuje

jako příroda znovu se obnovuje.

Zaseje se semeno, vyklíčí,

vyroste, uzraje, setne se.

Tak je to i s člověkem!

I když se smrtí smířit nejde se!

Smysl člověka a jeho žití?

Pokračování rodu,

od porodu ku porodu,

do skonu…do skonání žití!

Zase porod a zase smrt!

Smysl života je žít!

Jen člověk chce tuto zásadu porušit!

A to se mu daří,

co může, to zmaří.

Otráví řeky, otráví moře,

vytvoří pouště

a místo chleba sází hoře.

Ale v dálce čeká

Ta s holí – NADĚJE pro život,

který někdy bolí.

 „Ohrožený druh“ od M. Horáčka – Bellissima