„Dovolená dovolená navždy…“

(sci-fi po česku)

Josef Novák přišel na Rhodosu v hotelu Asterias na recepci. Jeho týdenní dovolená v hotelu se blížila ke konci. Zeptal se recepční: „Zítra odjíždím, potřeboval bych vzbudit v půl šesté ráno. Připravíte mi snídani a pas?“

Recepční odpověděla: „Lieber Herr Nowak, pryčlo od Váš šéfa, že prodlužovat vám dovolenou i s platem a zaplacená pobyt o další strnáct dný. Ich gratuliere.“

Pan Novák se šťastně otočil a odešel na pokoj. Bylo čistě povlečeno, uklizeno a na stole stála vychlazená láhev šampaňského v kyblíku ledu jako pozornost podniku. Na posteli leželo přání prodloužené dovolené přímo od šéfa hotelu.

Převlékl se do plavek a se spokojeným výrazem upíjel na balkónku své vychlazené šampaňské. Pak sešel dolů a pomalým krokem došel k moři. Lehl si na lehátko a blaženě usnul. Po dvou hodinách se vykoupal v moři, osprchoval teplou sladkou vodou z plážové sprchy a pomalu se pod zapadajícím sluncem loudal na pokoj. Převlékl se do kalhot a plátěné košile a šel na večeři All inclusive. Vybral si z několika chodů, zajedl krmi zeleninovým salátem s fettou, olivami a olivovým olejem, a vše zapil u baru dvěma sklenkami bílého vína. Dobře naložen si sedl ke stolku u bazénu, zapálil si doutník a pomyslel si: „Co víc si můžu přát?“

Čtrnáct dní uběhlo jako voda, prožil všechen čas mezi pokojem, mořem, bazénem a jídelnou. Večer si zabalil a šel na recepci pro pas a vyřízení formalit. Čekal tam na něj ředitel hotelu a povídá: „Oznamuji Vám radostnou zprávu. Jako stotisící návštěvník dostáváte měsíční pobyt v hotelu zdarma. Váš šéf Vám dává placenou dovolenou, protože jste jedním z nejlepších pracovníků jeho firmy. Přeji Vám příjemný pobyt.“

Pan Novák se vznášel jako v sedmém nebi. Ještě měsíc v takovém super hotelu, dobré jídlo, klid a pohoda. Co víc si můžu přát? I ta pokojská Althea k němu jednou za týden v noci zajde. Je úžasná jako ten hotel. Už se mi ale trochu stýská po zaměstnání a nechci zneužívat dobroty hotelu ani svého šéfa. Tak za měsíc!

Po měsíci jde za ředitelem hotelu, poděkuje mu. Ředitel se na něj usmívá a říká: „Rozhodli jsme se, že Vás angažujeme jako šťastného turistu v naší hotelové kampani „Dovolená dovolená navždy“. Pobyt a veškeré služby zdarma, plat máte jednou tak velký jako u bývalé firmy. Váš šéf je poctěn, že jste byl vybrán do takové exkluzivní reklamy hotelů na ostrově Rhodosu. Uděláme s Vámi fotky na jachtě, na rogalu, na windsurfingu a kitesurfingu , zalétáte si na Jetlev Flyeru, v hlavním městě Rhodosu, v Lindosu, v motýlím údolí a tak dále. Zdarma si prohlédnete všechny krásy ostrova a auto budete mít k dispozici po celou dobu i s řidičem. Althea může k Vám chodit třeba každý večer. Také jí zvýšíme plat. Blahopřeji, že jste byl vybrán nejlepším turistou Rhodosu.“

Pan Novák se nadechl a podepsal beze slov. Cesta mezi mořem, bazénem, jídelnou a pokojem nebyla tak namáhavá za ten královský plat. Usmíval se do objektivu fotografa, zubil se na instruktora plavání, ukazoval široký úsměv na všechny sporty a do všech stran. Česká televize vysílala jeho usměvavou opálenou tvář na všech kanálech. Byl zvolen „Turistou roku“ v Řecku. Cítil se dokonale šťastný.

Po roce, jelikož kampaň byla úspěšná a naplněnost hotelů o dvacet pět procent vyšší, rozhodl se Svaz rhodoských hotelů, že s ním uzavře smlouvu na pět let. Pan Novák sice váhal, ale nakonec podepsal. Byl zkušený turista, který věděl, kdy, kde a jak se usmívat. Jeho fotografie plnily reklamy leteckých společností, hrnky a keramiku z Rhodosu, cigarety Nowak byly velmi oblíbené, protože měly filtr napuštěný pravým rhodoským Ouzem.

Pan Novák se rozhodl, že si Altheu vezme, konečně s ní žil už pět let „na psí knížku“. Byla to turistická svatba roku. Tisíce blahopřejných dopisů, reklamy v televizi, dojemná svatba v kostele. Prostě svatební dovolená, „dovolená dovolená navždy“. Hoteliéři na Rhodosu se rozhodli, že novomanželé budou každý měsíc bydlet v jiném hotelu, aby také kousek slávy a odlesku štěstí padlo na ně. Vše samozřejmě zadarmo a ještě exkluzivní smlouva od každého hotelu na služby všeho druhu.

Pět let uteklo jako voda. Pan Novák mohl již odejít do důchodu. Ale Svaz řeckých hotelů jej zvolil čestným předsedou navždy za velmi dobrý plat. Pan Novák stárnul, Althea s ním. A když se i jeho čas naplnil, tak jej nabalzamovali a dostal posmrtný titul „Věčný turista“ a připnuli mu medaili za zásluhy rozvoje turistiky na ostrovech Řecka. Bylo na ní napsáno: „Dovolená dovolená navždy. In memoriam.“

Jeďte na Rhodos, právě hledají dalšího „Turistu roku“. Třeba vyberou zrovna Vás!

Vlach Greek Dance

Na Rhodosu

(úryvky myšlenek z Rhodosu, které mi stále zněly hlavou)

Bez pathosu

na Rhodosu,

nééé na Kosu,

dával jsem si do nosu.

S ručníkem v ponosu,

bez vousů,

v poklusu na večeři.

Bez hnusu a humusu

zahnal jsem chuť na husu.

Pak do autobusu

už né v poklusu

do Rhodosu

i do Lindosu.

Hodně Rusů

bez předkusu

sedí na fíkusu,

zlata plnou pusu.

Zbrusu.

Zpod ubrusu

zvedám pusu

a sním pár kusů

zeleniny a fettu.

Zdravím svoji tetu!

Pozoruji racků trusu,

na dívkách se pasu,

slyším spoustu hlasů,

přehršel pasů,

každý má jinou rasu.

Udržuji k moři trasu,

odkudsi slyším basu,

mhouřím oči v jasu,

nořím se do kvasu

dějin.

Míjím turistů masu.

Proč jezdit do Plasů?

Ušetřím rodinnou kasu

a letím do Rhodosu.

A budu tu krásu

bez pathosu

či změny hlasu

velebit dál.