Hodní hoši a hodné dívky

Když slyším „hodný hoch“, okamžitě si vzpomenu na muzikál Starci na chmelu. Intelektuálně zaměřený žák Filip (Vladimír Pucholt), který nezapadá do kolektivu, si najde nocleh na půdě ubytovny (budova základní školy) a svůj příbytek vylepšuje věcmi, které si tajně „vypůjčuje“ v JZD. Tam ho objeví noblesní spolužačka Hanka (Ivana Pavlová), která nechce spávat v učebně s ostatními dívkami. Na vznikající vztah mezi Hankou a Filipem jejich spolužáci brzy přijdou, většinou jej však respektují. To se nelíbí primusovi třídy „hodnému hochovi“ Honzovi (Miloš Zavadil), který má zájem jak o Hanku, tak i o Filipův podkrovní byt. Jeho snaha získat obojí násilím je však neúspěšná. Proto anonymně upozorní třídní učitelku (Irena Kačírková) a předsedu JZD (Josef Kemr) na pachatele záhadného mizení věcí. Odhalen je nejen Filip, ale i jeho milostný vztah s Hankou. Následující den „soud“ pedagogického dozoru chmelové brigády rozhodne o vyloučení Filipa a Hanky. Z brigády i ze školy. Je to trest za jejich demonstrativní přiznání vzájemné lásky. Dosud oblíbenému „hodnému hochovi“ Honzovi dávají ostatní studenti najevo své opovržení.

Všichni chceme mít v životě hodné a laskavé lidi. Prostě proto, že nám přinášejí mnoho dobrého a určitě si jich můžeme vážit. Paradoxem je, že pokud slovy hodná holka nebo hodný kluk někoho označí psychologové, nejedná se o nic příjemného. Jde o název syndromu, jímž trpí ti, kteří nejsou spokojeni ani se sebou, ani se svým životem.

Pro mě být hodný znamená být slušný. S respektem a úctou k lidem. Hodný člověk se neuráží. Nepovyšuje. Není v něm zloba a agrese. Hodný člověk nemá potřebu o tom, že je hodný, mluvit. Má velmi rád lidi, ale „dobro“ nikomu nevnucuje. Nekáže o něm, nýbrž z něj samo vyzařuje. Pokud ve společnosti jsou tací lidé označení za nemožné a neschopné hlupáky, tak se nedivme, že se řítíme do pekla vztahů. Pardon, do očistce. Protože očistec je peklo s nadějí.

Typický „hodný kluk“ by měl být někdo, kdo upřednostňuje potřeby ostatních nad svými, je kavalírský a je na to hrdý. Jeho chování je patrné hlavně vůči ženám. Což zní samo o sobě dost hezky. Tak proč jsou hodní kluci známi tím, že nemají úspěchy u žen a nikdo je nebere vážně? „V posledních letech však získal termín hodný kluk hodně pozornosti na poli psychologie a nemá pozitivní image,“ tvrdí kouč zabývající se zvýšením sebevědomí Eduard Ezenau.

Falešní dobráci

Podle studie univerzity v nizozemském Wageningu si pod pojmem hodný představujeme různé věci. Jestliže hodnotíme povahu celkově, vybavíme si laskavost, svědomitost, vřelost a respekt k ostatním. Pokud ho ale použijeme v kontextu romantiky a milostných vztahů, vnímáme ho víc jako vlezlý, nudný, slabý, nezkušený a neatraktivní. Což není popis dobráka, na kterého se můžeme spolehnout, ale spíš nálepka trouby.

„Chování hodného kluka může dobře vypadat jen teoreticky, v reálném světě má celkem ošklivou tvář,“ myslí si Ezenau. „Syndrom v zásadě znamená, že chce za každou cenu potěšit všechny, a to má své neblahé důsledky.“ Hodného kluka popisuje kouč takto: „Ignoruje svoje potřeby a sám o sebe se stará opravdu špatně.“

Hodní kluci tady paradoxně nejsou pro ty, kteří pro ně opravdu něco znamenají nebo od nich něco skutečně potřebují – je to tím, že se snaží vyhovět všem. Chronicky potlačují svůj vztek, a ten má tendence se nekontrolovatelně objevit v nejméně vhodný čas. Hodní kluci lžou, ledacos skrývají a snaží se získat to, co chtějí, skrytě nebo nepřímo. Často proto manipulují.

V posledních letech se také termín hodný kluk začal používat sarkasticky ještě v jiném smyslu. V podstatě vystihuje muže, který si osvojí personu hodného kluka, protože se tak snáze dostane do blízkosti ženy, po které touží a která nemá zájem.

Ze začátku vypadá jako kamarád, který chce být ku prospěchu. Nakonec se ale chová tak, jako by jeho pozornost, milost a dobrotivé chování byly součástí jakési transakce, kdy on platí předem. Jako by mu ženy za tyto pozornosti dlužily sex nebo vztah. Po odmítnutí následují stížnosti na to, jak ti hodní a slušní kluci končí vždycky poslední a ženy spíš touží po prevítech.

Hodný kluk vs. dobrý člověk

Charizmatický prevít může být na první pohled zajímavější a oslnivější, ale jsou to opravdu ti jediní, kteří ženy zajímají? Ženy totiž většinou nehledají ani prevíta, ani hodného kluka, ale dobrého muže. To znamená někoho s laskavou povahou, kdo pomůže, protože je to potřeba, a ne kvůli odměně, nemanipuluje a je oporou pro své blízké, aniž by se chtěl jen povrchně zavděčit v podstatě komukoliv.

Potvrzuje to studie z roku 2003. V rámci tohoto projektu vědci stvořili tři online profily, které byly téměř identické – stejné fotky, stejné zaměstnání, lišily se jen v detailních informacích, které naznačovaly laskavost, její absenci nebo její pravý opak.

Ukázalo se, že profil „hodný Todd“ (hodný hoch) měl u žen dvakrát větší úspěch než „neutrální Todd“ (neutrální hoch) a osmkrát větší úspěch než „grázl Todd“ (hoch grázl, prevít). „Hodného Todda“ ženy považovaly za nejvhodnějšího partnera pro dlouhodobý vztah.

I další studie potvrzují, že pro život si ženy vybírají toho „hodného“, a „prevíta“ nechávají stát, a to i když je atraktivnější. Jen v případě zájmu o krátkodobý milostný vztah měli dobráci smůlu, to vyhrávali nebezpečnější a rizikovější muži. Pokud tedy touží opravdu hodný kluk, rozuměj dobrý člověk, po lásce, nemusí lvu salónů závidět charisma. Stížnosti na to, že ženy letí na atraktivní muže s problémovou povahou, nejsou na místě. Vřelý a přátelský charakter je devíza.

„Problém hodných kluků je právě v tom, že předpokládají a vyžadují, aby jejich laskavosti byly odměněny, třeba právě vztahem,“ vysvětluje autor a bývalý hodný hoch James Harris. „Jedna věc je dát najevo zájem laskavostí a pozornostmi, druhá pak pokračovat v nich, i když ženino chování nenaznačuje, že sdílí stejné city. Pokud takový muž neodejde a čeká, že se něco změní, působí spíš vlezle než dobrotivě.“

Přidá-li se k tomu ještě pocit ublíženosti, je všechno špatně – lásku a kvalitní vztah si prostě „službičkami“ nekoupíte ani nezasloužíte. Kde se v nás ale bere potřeba zavděčit se všem, i když dobře víme, že naše chování často končí frustrací?

„Myslím, že v dětství, kdy jsou nám zakazované naše autentické pocity. Kdo z nás vyrůstal v tom, čemu se říká bezpodmínečná láska?“ ptá se poradce Michal Bartoš. A rovnou si odpovídá, že málokdo. „Rodiče vám vysvětlí, co máte cítit, co máte dělat, jak se chová hodný kluk, jak se chová hodná holka, prostě za jakých podmínek přijde láska.“ V dospělosti pak opakujeme stejný vzorec chování (algoritmus) a je těžké ho opustit a hledat zdravější způsoby.

Dobrý člověk neznamená trouba

Trpět syndromem hodné holky nebo hodného kluka je jedna věc, být dobrý člověk druhá. Psychoterapeutka Meredith Straussová radí těm, kteří si nejsou jistí, jak si stojí, aby si položili pár otázek:

Mám pochopení a soucit pro ostatní? Nabídnu svoji pomoc blízkým, pokud jsou v nouzi? Chci jim autenticky pomoci? Nebo to dělám, protože by to tak mělo být? Co by o mně řekli moji přátelé a rodina, pokud by jim někdo položil stejné otázky? Preferuji materiální statky před lidmi? Jaké je moje přispění světu? Věnuji se charitě?

Hodná holka vs. mrcha

Být hodnou holkou má své výhody. „V této roli se ženy mohou cítit bezpečně,“ myslí si psycholožka Sharon Martinová. „A do určité míry je to pravda. Pokud se přizpůsobíme a uděláme to, co po nás chtějí ostatní, zažijeme o něco méně kritiky, odmítnutí, konfliktů a selhání.“

Na druhou stranu za to ale zaplatíme vysokou cenu. „Silně tím omezíme samy sebe.“ Obětujeme možnost autenticky hledat, kdo jsme, a nakonec být samy sebou.

Syndrom hodné holky pramení z pocitu, že žena není prostě dost dobrá, a proto se musí přizpůsobovat a přetvařovat – aby ji lidé měli rádi. Pro hodné holky je těžké říkat ne, snaží se vyhnout všemu, co by mohlo někoho naštvat. Pečují o ostatní před tím, než se postarají samy o sebe. Jakákoliv kritika je rozhodí. Jsou zaměřené na vztahy, zvlášť ty partnerské, ale často se v nich cítí zneuznané.

Toto chování pramení bohužel hlavně ze strachu. Ve výsledku může být hodná holka stejně neupřímná, manipulativní a skrytě vzteklá jako hodný kluk. A obvykle se ptá sama sebe, proč ji lidé příliš nemusí a neocení, když se tolik snaží.

Tato nálepka se přisuzuje také dívkám a ženám, které si myslí, že jejich nenáročná povaha a umění pečovat jsou nejlepšími kvalitami pro přítelkyni nebo pro manželku. Proto nechápou, proč si muži vybírají ty „mrchy“. Tedy ženy, které se veskrze tolik neobětují a dokážou si vybojovat hodně prostoru pro sebe.

Buďte náročnější

Stojí tedy všechna ta námaha a odříkání hodných holek za to? Podle poradce Michala Bartoše je dobré se zamyslet nad tím, jestli je naše nenáročnost tím nejprospěšnějším, co můžeme našemu okolí poskytnout. „Pokud se chcete mít lépe, buďte náročnější.“ Muž, kterému ženy ve všem vyhoví, může totiž snadno zlenivět. „Náročnost ženy nespočívá v tom, že chce každý měsíc novou kabelku.“ Spokojený život přece můžeme chtít všichni.

„Náročná žena chce kvalitnější vztah a kvalitnější způsob života ve všech směrech,“ uzavírá poradce. Pro muže to podle něj může být mnohem inspirativnější postoj, než jen snaha mu neustále vyhovět a poskakovat kolem něj.

Jak z toho ven?

Zdá se vám, že jste příliš hodní, a chcete se změnit? Není nutné se hned stávat prevítem či mrchou. Eduard Ezenau radí toto: „Uvědomte si a akceptujte fakt, že vás sice někteří budou za vaše nezištné a obětavé chování chválit a budete působit vznešeně, ale jako životní postoj je tento koncept velmi nedokonalý.

Změňte vzorec chování a uvažování. Chce to trpělivost a postupné a vědomé změny, staré způsoby totiž v sobě máte zakořeněné. Může vám naskočit automatické myšlení a vrátíte se do starých kolejí.

Nebuďte tak hodní. Tento krok je velmi těžký a nikdo ho nezvládne přes noc. Není snadné překonávat vžitý strach z toho, že nevyhovíme. V hodných holkách a klucích je pěstován od dětství. I tak ale stojí za to zkoušet se vyjadřovat autentičtěji. I za cenu, že někoho naštvete. Učte se, jak o sebe lépe pečovat a jak lépe naplňovat své potřeby. Ukončete tzv. toxické vztahy, kde po vás vaše protějšky požadují neustálé hraní role hodné holky a kluka.“

Starci na chmelu – Hodní hoši