Konečně
Stojíme tu frontu na sebe
a čekáme…
až na nás dojde řada.
Mám tašku plnou něhy
a už mě bolí záda.
Už ji vidím,
už jsem u ní,
už ji držím v náručí.
A cítím, jak jí tečou slzy.
Konečně, konečně…
to jsme se načekali!
Jsme dva v objetí
a odcházíme jeden,
ač držíme se za ruce.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.