Lezu po žebříku lásky
k Tobě až do nebe.
Vystál jsem si dole
dlouhou frontu na Tebe.
Upíjím noc po lžičkách,
a necítím ji na jazyku.
Tvoji lásku chutnám
a polykám bez ostychu.
Kousek čokolády má
sladkou i hořkou chuť,
do ucha Ti šeptám:
dnes večer se mnou buď.
Se lžičkou z Tvojí kávy
se drbu na zádech.
Lezu po žebříku
a už dochází mi dech.
Objímám Tvůj polštář
sám a bez Tebe.
Ve snu se vznáším
skoro až do nebe.
Co já bych byl bez Tebe?
Karel Kopecký – Takový schody do nebe
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.