Kdysi jsem četla trilogii Vladimíra Neffa o Petrovi Kukaně z Kukaně, jehož první kniha se jmenovala „Královny nemají nohy“. Příběh líčí královnu jako nedotknutelnou bytost, jako ženu, které věnovat pár punčoch bylo absolutně nemožné, trestuhodné, pomalu byl dotyčný adeptem trestu smrti.

Tato kniha evokovala ve mně název dnešního zamyšlení o ženách současnosti. Jako by také neměly nohy. Můj přítel často říká: „Dnešní ženy nemají nohy“. Jenom kalhoty, legíny, džíny… Kam se poděly jejich nohy? Buď je mají chlupaté nebo křivé, či do písmene X a nebo O. Odpověď je nasnadě. Ženy ztratily v dnešní době onu básníky opěvovanou ženskost, ženskou jemnost a nedostupnost. Nahradily je: surovost, tvrdost, agresivita = neženskost.

Současná móda razí pohodlnost, uniformitu, šedost. Jen nevyčnívat v davu! A ženské atributy krásy jako je sukně, halenka, kostýmek, lodičky, punčochy, kombiné, šaty, ležérně uvázaný šátek, ladící kabelka…to všechno jako by bylo pasé. Ráno se rychle upravit, natáhnout džíny, nějaký vytahaný svetr, šálu jako oprátku na krk, do vysokých kozaček narvat kalhoty a nasoukat se do sportovní bundy, nejlépe do pasu, aby „okrasné tukové prstence“ byly na první pohled patrné, přímo hmatatelné. Celý příspěvek →