Inkvizice
Inkvizice (lat. inquisitio; z inquaerere zjišťovat) byla právní instituce katolické církve či španělských a portugalských panovníků, která se měla vypořádávat s herezí (kacířstvím). Termín inkvizice ale označuje také i samotné vyšetřování v otázkách víry a mravů, které vykonávala příslušná církevní autorita, tj. biskup, osoba jím k vyšetřování pověřená (tj. inkvizitor) nebo později jednotlivé inkviziční instituce.
Kde tahle zrůdnost začala? A lze vůbec najít začátek? Každý následek má svou příčinu a každá příčina je jen následkem předchozích příčin. Na začátku lidé vymysleli Boha. Nebylo ale i to následkem něčeho předešlého? Nebo se máme spokojit zjištěním, že člověk je tu, co měl dostat, bylo mu dáno? Má cenu pátrat po začátcích a příčinách tak hrůzných následků?
Všechny důsledky tu nejsou bez příčiny a bez lidského přičinění. Tady platí, že člověku není nic lidského cizí. Kde se však bere tolik zloby, nenávisti, závisti a zavilosti u člověka věřícího v lásku, božskou pokoru a vzájemnou pomoc? Jen proto, že jeho Bůh je jiný, než ten oficiálně stanovený? Bůh je souhrn katolické víry a zároveň mravní síla každého věřícího.
Setkání s Jakubem z Molay
Jakub z Molay (francouzsky Jacques Bernard de Molay, narozen okolo roku 1243 – zemřel18. března 1314) byl nižší francouzský šlechtic, který se stal posledním velmistrem templářského řádu po velmistru Thibaudu Gaudinovi.
Jacques Bernard de Molay ve funkci velmistra se setkával s nezájmem o uspořádání další křížové výpravy do Svaté země a marně se pokoušel o získání prostředků k jejímu financování. Ztráta křesťanských států ve Svaté zemi včetně Jeruzaléma se silně na řádu podepsala. Řád byl se Svatou zemí spřízněn již od svého vzniku. Ztráta Svaté země znamenala pro řád pominutí jeho vlastní existence. Jacques de Molay musel tento problém řešit. Odmítal návrh předních osobností středověké Evropy sloučit se s konkurenčním řádem johanitů. Dřívější vojenské neúspěchy ve Svaté zemi byly poznamenány rivalitou mezi těmito dvěma řády. Poslal také papeži Klementovi V. dvě memoranda, z čehož jedno se výhradně týkalo odmítnutí sloučení templářského řádu s johanitským se zmíněnými důvody.
Bludný kořen osamění
Většina žen (ale i mužů) hledá lásku svého života. Většinou poznají, že to byla ta pravá (nebo pravý), až když ji ztratí a uvědomí si onu nenahraditelnou ztrátu. Hledají novou lásku, ale stále ji srovnávají s tou minulou, která se vytratila. Tady si vzpomenu vždycky na slova staré moudré babičky z pohádky Sůl nad zlato: „Sám jsi ztratil, sám si hledej!“ A měla pravdu. Nejdříve musíme naleznout sebe sama, svoji cestu a pak lásku nebo toho druhého do páru. Jinak to nejde. Bohužel většina si myslí, že lze toho druhého přetvořit k obrazu svému. Ale tak to nefunguje. Nejdříve musíme najít sami sebe, uvědomit si, v čem opakujeme stále stejné chyby ve vztazích. Pak se z těch chyb poučit a již v nich nepokračovat. A pak teprve hledat nový vztah.
Harém nebo haram?
Byla jsem pozvána na narozeniny do Hôtelu de la Paiva („Mansion La Paiva“) v Paříži, sídlo mé pratety. Slavila 85. narozeniny. Zároveň to byl neoficiální sjezd všech z rodiny Pávů, kteří se usídlili téměř po celém světě. Avenue des Champs-Elysées se stala pomyslnou Mekkou Pávů, alespoň po dobu tří dnů. Tetička La Païva toho jména již třetí v pořadí všechny hostila a vzpomínala na mládí, úspěchy i prohry v minulém století. Při prohlídce rodinných alb se také uzavíraly obchody a mluvilo se o budoucnosti našeho rodu.
Agresivita nejen u řidičů
Různí lidé reagují různě na nepříjemné události. Někteří jsou vlastně neustále rozčilení kvůli skutečným nebo domnělým ústrkům a křivdám. Jiní jsou hádaví, vyhledávají rozepře a kontroverze a tato vlastnost je součástí jejich osobnosti. Někteří nemají daleko k agresivnímu jednání, pro ránu nejdou daleko. Podrážděnost a agrese může být projevem onemocnění (např. úporných neustálých bolestí).
V záchvatech vzteku, agresivity a projevech špatné nálady se často ventilují starosti a obavy. Agresivita je způsob reakce na podkladě strachu, přání (frustrace, žádosti), heredity (dědičnosti), opuštění nebo tyranie.
Ať je již příčina jakákoli, uvědomění si podrážděnosti a agresivity, pomůže stav pochopit a posléze zlepšit život sobě i ostatním.
Švihačka lázeňská
Po operaci kyčelního kloubu jsem obdržela poukaz do lázní. Těšila jsem se jako malá holka a začala balit kufry. Sice o berlích, ale s chutí jsem se chtěla předvést v tom nejlepším, co mám doma ve skříni. Jen podpatky jsem nahradila pohodlnou, leč koženou obuví, sladila všechnu garderobu s šátky a šálami, přidala bižuterii a těšila se, jak vše unosím se spokojeností sobě vlastní a budu pastvou pro oko místním lázeňským švihákům a švihačkám. Ale ouha! To jsem narazila!
Už příjezd do lázní mě měl varovat. Já však na první dojem nedala a vehementně se dožadovala pozornosti.
Nejnovější komentáře