Třináctero pokušení

„Ctnosti a nectnosti.“ Jsou učebnicí našich světlých a stinných stránek. Každá duše se učí být celistvá, sjednotit v sobě klady a zápory.

Člověk v sobě má obojí – je ctný i nectný. Jen záleží, čeho je v jeho osobnosti více. Čím více kladů, tím méně učení. Čím více záporů, tím více učení, aby se člověk mohl dostat do rovnováhy a napravil v sobě svého ducha – myšlenku čestnosti. A tak se stále prostřednictvím druhých poznáváme a nacházíme si své stíny, které v nich vidíme. Je zajímavé, že nectnosti většinou vidíme u druhých. Ctnosti jenom u sebe!

Neřesti (nectnosti): Pýcha, Lakomství, Smilstvo, Závist, Obžerství, Hněv, Lenost, Zoufalství, Lehkomyslnost, Pomluva, Lstivost, Podvod a Zrada.

Řesti (ctnosti): Víra, Naděje, Láska, Trpělivost, Moudrost, Statečnost, Cudnost, Píle, Štědrost, Upřímnost, Spravedlnost, Pohostinství a Soucit.

Ctnosti a nectnosti, řesti a neřesti, kdopak je rozezná? Dělají nám dobře, tak proč nectnosti? Proč je odsuzujeme, když je máme? Nikdo není dokonalý. Nikdo není dokonalá Ctnost ani Nectnost. Nikdo není bílý ani černý. Ať žije šedivost!

Bez Obžerství bychom nepoznali Střídmost, bez Lakoty nepopíšeme Štědrost, bez Smilstva nerozeznáme Cudnost…Musíme poznat obojí, abychom se mohli rozhodnout, kterou cestou se dáme. Volba je na každém z nás…

Náhodná setkání

Potkalo se Obžerství se Střídmostí

Kdo se tady postí? Chrastí tu jen kosti.

Jste nějaká bledá? Já mám velký tlustý břich.

Spát mi to nedá. Hlady se Střídmost zvedá:

Koho myslíš, že si z nás vyberou?

Co můžeš nabídnout Ty?

Vodu, suchou kůrku chleba…

Co mohu nabídnout Já? Poslouchej:

Smažená holoubátka, kančí kýtu na smetaně,

šlehačkový dort, kopec zmrzliny,

hromadu čokoládových pralinek,

šrůtku uzeného a ořechy v medu.

Plný džbán piva a soudek vína ze Španěl,

dozlatova vypečená kuřátka

a sádlo husí. Ale bez chleba, ten dusí!

Nechám ho pro Tebe!

Kdopak si koho vybere?

Lakota se potkala se Štědrostí

Já Lakota jsem Štědrost sama,

myslím jenom na sebe!

Ty, Štědrosti, každému dáváš,

ale jenom po troškách odsypáváš.

Já schovávám všechno jen pro sebe.

Já myslím jen a jen na sebe.

Ty se rozdáš, zato Já

za svou Štědrost půjdu do nebe!

Smilstvo se potkalo s Cudností

To jsem si zase užilo!

To jsem si „zasviňáčilo“!

S pěknou holkou líhalo!

Na nahé křivky libě koukalo!

Ty jsi, Cudnosti, cudně stála v koutě.

Myslíš, že tam najdou Tě?

Nenajdou, ani Tě nebudou hledat!

Jdou přeci se mnou,

aby se mohli milovat

a prsa pěkných ženštin líbat!

A Ty se můžeš jenom dívat!

Závist a Láska

Závist záviděla Lásce,

že ji všichni milují.

Láska jí odpustila,

ale Závist přesto dále žila.

Nakonec Lásku opustila

a zůstala jí jenom Závist.

Hněv se setkal s Trpělivostí

Tak dlouho se hněvám,

končí má Trpělivost.

Bylo toho dost!

Chci Hněv!,

řekla Netrpělivost!

Lenost a Píle

Jsem tak neskutečně líný,

že za mne pracují ti pilní!

Obdivuji Píli!

Někdo musí být líný,

aby ti pilní vynikli!

Smála se Lenost na Pilnost!

Zoufalství a Naděje

Padáš se stromu na kámen,

máš naději, že spadneš vedle.

Hnedle je po Zoufalství.

Zlomil sis jen obě nohy!

Máš naději,

že tě budou na trakaři

vozit do hospody!

Lstivost a Upřímnost

Lstivý sedlák řekl upřímně:

Moje břímě mne tlačí.

Upřímnost mu poradila:

Nasaď chomout druhému,

ať tvé břímě s Upřímností vláčí.

Tady bude každá rada drahá:

Stačí bič a už je problém pryč!

Pomluva a Spravedlnost

Pomluva říká Spravedlnosti:

Myslím si, že to prase ukrad´ Jan!

Je to jen pomluva,

ale doufám,

že bude u soudu

spravedlivě potrestán!

Já, Spravedlnost,

mám sice zavázané oči,

ale slyším,

že v tvém chlívku prasátko kvičí!

A tak budeš spravedlivě potrestán!

Lehkomyslnost a Moudrost

Lehkomyslně jsem slíbila,

že bude moudrý.

Ale je to blbec!

A k tomu ještě hloupý!

Podvod a Víra

Podvedl jsem v dobré Víře!

Mám to tady na papíře!

Zrada a Statečnost

Jakápak Statečnost!

Byl to jen Strach.

Statečnost leží na márách

a já jsem z bitvy plách´!

Obžerství a Pohostinství

U mě se můžeš „nažrat“!

V pohostinství máš hlad!

Pýcha a Skromnost

Pýcha má nosánek nahoru,

vozí se v kočáru jako páv.

Skromnost chodí pěšky

a má rozedraný háv!

Chytrost a Hloupost

Potkala se Chytrost s Hloupostí.

Bylo dlouho ticho.

Dívaly se na sebe,

nebylo co říct.

Čekaly, až se setkají s Blbostí.

A můžou se rozejít!

Krása s Ošklivostí

Bože, jak jsem krásně ošklivá!

Dívala se Krása s Ošklivostí do zrcadla!

Pravda a Lež

Říkám pravdu, řekla Lež.

Co po mně chceš?

Pravdu jak věž?

Zkus ty dvě rozeznat!

Má pravdu Pravda či Lež?

Kdo má holou hlavu?

A kdo pleš?

Když chceš ostříhat,

tak k holiči běž!

Soucit se potkal se Zoufalstvím

Zoufale potřebuji Soucit.

Smrť si začla kosu brousit!

V + W – Nebe na zemi