Vynikající recenze o Mostbetu z České republiky zanechávají hráči, kteří raději sázejí na sport a hrají v online kasinech v této sázkové kanceláři. Jsme právem hrdí na naše vysoké kurzy, širokou škálu událostí, ziskové bonusy a speciální nabídky, sázky zdarma, roztočení zdarma a rychlé výběry. A aby vám při hraní nic nepřekáželo, stáhněte si mobilní aplikaci z naší služby do svého smartphonu!

Paví historie

Už dříve jsem napsala, že rodiče se mne zřekli a adoptovala mě německá rodina Pávů (von Pffau). Co mi moji noví rodiče dali? Jméno. Lásku k umění. Nebát se říct svůj názor. Být dochvilná a pracovitá, spolehlivá, mít soucit a být shovívavá k ostatním. Naučili mne malovat, milovat hudbu a odpouštět. A že nikdy není pozdě. Vždycky je ještě naděje.

A tak mě velice zajímalo a stále zajímá, odkud Páni z Pávů pocházeli a jak celá ta historie začala. Otočila jsem třikrát kuličkou v levé dlani, dýchla na ni….

 

…a ocitla se na dvoře Isabely Kastilské a jejího manžela Ferdinanda II. Aragonského. Je září roku 1480. Isabela a Ferdinand podepsali v Seville listinu, jíž vstoupila v platnost papežská bula Sixta IV. Touto listinou byla zavedena ve Španělsku inkvizice. Ve středověku považovala křesťanská společnost jednotu víry za svůj charakteristický znak. Pyrenejský poloostrov byl do té doby oblastí, kde fungovala menší či větší míra náboženské tolerance, ať pro Židy či pro tzv. mudejary (muslimy, kteří zůstali na reconquistou dobytém španělském území a kteří se nevzdali náboženství) a maury (muslimové původem ze severní Afriky, převážně arabského a berberského původu). Španělská inkvizice byla namířena hlavně proti konvertitům. Po skončení reconquisty převládla myšlenka o zaručené soudržnosti ve společnosti na základě homogenity víry.

Jsem dcerou obchodníka s kořením, Berbera z Talate v Maroku, který dovážel na španělský dvůr koření a minerál bornit zvaný také paví ruda. Odtud asi prapůvod Pánů z Pávů. Ruda obsahuje měď, síru a železo. Taví se v magnetickou kuličku.

Jmenuji se jako panovnice Isabela a vyslechla jsem u dvora, že začnou pogromy na Židy a Jejich Katolická Veličenstva se budou snažit vypudit Maury. Nebudou tolerovat jiná náboženství, jen křesťanství. Zase jednou zvítězila závist, nenávist a netolerance.

Otec celou rodinu shromáždil a vysvětlil nám nutnost odchodu ze Španělska. Opustili jsme Sevillu a lodí dopluli do Lisabonu v Portugalsku. Odtud do Nantes ve Francii a pak přes Le Havre do Londýna v Anglii. Z Anglie zpátky do Le Havru a do Paříže, pak přes hanzovní města jako Bruggy, Amsterodam až do Hamburku. Na všech zastávkách a v přístavech otec zakládal obchody s kořením a apatiky, kam dovážel zboží ze severní Afriky a jižní Evropy.

Část rodiny kolem otcova bratra zůstala v Seville, přestoupila na křesťanství a později roku 1492 se s loděmi Kryštofa Kolumba dostala do Ameriky a z Kolumbie pak dovážela feronikl (slitina železa a niklu) do Toleda ve Španělsku, které bylo centrem výroby velmi kvalitní oceli a zejména mečů. Zdejší mečíři byli vyhlášenými mistry, jejich zbraně patřily mezi nejvíce ceněné a předcházela je vynikající pověst.

Hanzovní město Hamburg

V Hamburku se otec začal psát německy – Fernandéz de la Paiva se stal Fridrichem von Pffau. Jeho obchody s kořením byly vyhlášené, každý týden připlouvala loď z jihu Evropy. Během několika let se stal jedním z radních a roku 1510 byl u toho, když byl Hamburk vyhlášen svobodným říšským městem. V roce 1558 byla v Hamburku založena první německá burza cenných papírů, ale toho se už otec nedožil. Zakládal ji můj bratr Philipp.

Jedním z Philippových prapravnuků byl Theodor Philipp von Pfau (* 1727 Frankfurt nad Mohanem; † 13. července 1794 Steigerkopf ) – už se psal s jedním ef – pruský hlavní generál, šéf pěšího pluku č. 33 a guvernér Glatzu. Po vypuknutí války o bavorské dědictví byl jmenován proviantním generálem armády Prince Heinricha a v roce 1779 se stal jeho pobočníkem v pěchotě. 27. května 1781 už byl podplukovníkem a 9. června 1782 dokonce plukovníkem.

V roce 1787 byl za krále Friedricha Wilhelma II. přidělen jako pobočník Karlu Wilhelmu Ferdinandovi von Braunschweig. Spolu s ním byl vyslán do Holandska. Napsal pojednání o výpravě s názvem „Historie pruského tažení v provincii Holland v roce 1787“. Práce byla poté přeložena do různých jazyků. 20. května 1789 byl jmenován generálmajorem. Ve stejném roce obdržel vyznamenání Pour le Mérite. V roce 1792 se stal styčným důstojníkem rakouské armády v Breisgau. V roce 1793 obdržel Řád Rudého orla a v roce 1794 byl jmenován náčelníkem 33. pěšího pluku a guvernérem Glatzu. Během první koaliční války proti Francii se zúčastnil tažení k Rýnu s Hohenlohe Corps. 12. července 1794 bojoval s pruskými jednotkami – osmi prapory se 4500 muži a s osmi děly – na hoře Steigerkopf (také známé jako Schänzel) jihozápadně od Neustadtu an der Haardt. Na tuto strategicky důležitou pozici v Hardtu zaútočilo 7 000 Francouzů. 13. července byl von Pfau smrtelně zraněn a boj o Prusko byl ztracen. Po válce mu jeho přítel, rakouský polní maršál Dagobert Sigmund von Wurmser, postavil v roce 1796 pomník, který je i nyní udržován potomky v Hamburku.

T. P. von Pfau napsal další díla, která však nedosáhla věhlasu holandské kampaně; z roku 1757 se dochoval spis: „Šikovný útok a šťastné zadržování nepřítele během obléhání.“ Vydal také mapy Polska (1772) a Slezska (1775). Knihovna Velkého generálního štábu v Berlíně měla rukopis von Pfaua s názvem: „Manévry, které provedly rakouské císařské jednotky poblíž Prahy v roce 1777.“ Často byl zvaný s ostatními důstojníky a šlechtici na zámek Sanssouci ke dvoru krále Friedricha Wilhelma II. To byly časy!

Pávové z Londýna

V Londýně roku 1609 se jeden z rodové linie Pávů (Peacock) dostal do Východoindické společnosti. Jelikož obchod s kořením v Indonésii byl v rukou Portugalců a Nizozemců, hledali Britové své základny na méně frekventovaných místech, především v Přední Indii. Své faktorie a základny založili při pobřeží Rudého moře a v Maskatu, Súratu a Mačilípatnamu v Indii. Pronikli také na Ostrovy koření (Moluky) a dokonce zřídili faktorii v japonském Hiradu, odkud byli ale roku 1623 vyhnáni. Dodnes je v Londýně kousek od Tower Bridge bar a gril (bývalý obchod s kořením a hotel) s názvem Peacock.

Pávi byli také u zrodu Pavího trůnu

Největší pocty pávovi udělil pátý mughalský císař Shahjahan (Shah-Jahan-e-Azam, Shahab-ud-din Muhammad Salim), když brzy po svém nástupu k moci (1627) vytvořil páví trůn posetý drahokamy. Bylo to jedinečné a pohádkově umělecké dílo. Jeho vybudování trvalo 7 let a náklady na jeho vytvoření činily miliony. Předpokládá se, že zdvojnásobily stavební náklady na Tádž Mahal. Tento trůn doslova oslňoval svou krásou a zářením drahých kamenů, kterými byl posetý. Nad ním se tyčil baldachýn, nesený dvanácti smaragdovými sloupy. Nahoře byl trůn ozdobený velkými postavami pávů, doslova pokrytých drahými kameny – rubíny, diamanty, perlami a smaragdy (asi 26 733 drahokamů).

Svůj název získal díky oblíbené manželce tohoto vládce, které se přezdívalo „Paví paní“ – určitě jedna z žen v genealogii našeho rodu. O ní příště, až se dostanu do harému a napíšu o skutečném životě v něm.

Zpátky do Paříže

Ocitám se v Paříži. Jmenuji se Betty von Pffau, jsem tady u pratetičky Esther v Hôtelu de la Païva. Hôtel de la Paiva („Mansion La Paiva“) je velký rodinný dům v Paříži, který byl postaven v letech 1856 až 1866, na čísle 25 v Avenue des Champs-Elysées kurtizánou Esther Lachmannovou, známou jako La Païva. Narodila se do skromných poměrů v moskevském ghettu polským rodičům. Postupnými sňatky se z ní stala portugalská markýza a pruská hraběnka. Poslední manželství s Albinem Francisco de Araújo de Paiva (můj prastrýc), samozvaným portugalským markýzem de la Païva, poskytlo prostředky na hotel, ve kterém pořádala báječné hostiny. Tady jsem se seznámila s Coco Chanel a jinými slavnými ženami a muži té doby.

 

Co mají všichni společného? Páva. Jeho zářící slávu, nesmrtelnost, hrdost, nezdolnost a velikost symbolizují královský majestát. Páv byl postupně chován pro svou nenapodobitelnou krásu na všech evropských dvorech. Třpytivá nádhera ocasu páva je srovnávána s nesmrtelnými bohy, a tedy s nesmrtelností.

V náboženstvích je páv spojován s astrální symbolikou a může působit jako ztělesnění vesmíru, hvězdné oblohy, kruhu slunce nebo měsíce. Tento pták z Indie je symbolem bohů. Kresba jeho ocasu, který připomíná mnoho očí, je v indické mytologii vnímána jako obraz hvězdné oblohy. Ve střídání denní doby odpovídá páv soumraku. V islámu a jeho dekorativním umění je ocas páva odhalený v celé své kráse znamením vesmíru nebo úplňku či sluncem za zenitem.

Heslo Pávů bylo a je: Nikdy se nevzdávej! Vždycky je naděje začít znovu. Páni z Pávů byli a jsou dobrými obchodníky, všem se daří.

A také nám zůstalo něco z maurské krve. Pokračovatelé rodu jsou hrdí a snědí, i když dávno nežijí pod žhavým sluncem Sevilly.

 

…Sedím v hotelu U Páva v Praze na Malé straně. Dopíjím kávu a koňak. Kouzelnou kuličku schovávám do kapsy. Přemýšlím, co bude dál. Nevím. To ví jen osud…

 

 

Napsat komentář

Citáty
Veliká láska? Já myslím, že to je, když dva lidé se dovedou snášet po celý život, oddaně a věrně. (Karel Čapek)
Paví piny