Páv neumí zpívat

1 2 3 9

Chlebíček

Mám na něco chuť. Něco bych si dala. Ale co??? Znáte ženy. Něco by si daly, nevědí co, ale nedají pokoj, dokud to nedostanou! Mě honí mlsnáááááá. Už vím.

V kapse jsem nahmatala moji modrou zázračnou kuličku, třikrát jsem ji v levé ruce protočila a dýchla na ni. A….

…jsem Emma Destinn, Ema Destinnová, rozená Emílie Kittlová. Beru za kliku obchodu s nejvyhledávanějšími dobrotami z celé Evropy dvacátých let XX. století. Paukertovo pražské lahůdkářství na Národní třídě, číslo 17. Není divu, že se sem smetánka jen hrne. Nabízejí udivující sortiment, co do skladby i kvality: francouzská vína pod vlastní etiketou, destiláty a likéry v nevídané šíři nabídky, saláty, uzeniny – a chlebíčky! Celý příspěvek

Válka růží

Války růží (1455–1487) byla série bitev občanské války v Anglii mezi spojenci rodů Lancasterů (rudá růže) a Yorků (bílá růže). Příčiny konfliktu sahaly až k roku 1399, kdy přívrženci Lancasterů svrhli krále Richarda II. a ustavili novým králem Jindřicha IV. Po smrti jeho syna Jindřicha V. roku 1422 vládla zemi regentská rada místo nezletilého Jindřicha VI. Rozkrádání královského majetku regentskou radou a neúspěchy ve stoleté válce vedly Richarda Plantageneta z Yorku k mobilizaci vojenských sil proti královým rádcům.

Nejzřejmějším důsledkem války byl pád rodu Plantagenetů, který byl na anglickém trůnu nahrazen rodem Tudorovců. Tudorovci v následujících letech dramaticky změnili Anglii. Šlechta utrpěla během těchto válek, doprovázených důsledky morové nákazy černého moru, velké ztráty moci ve prospěch vznikající skupiny obchodníků a centralizované královské moci v době vlády Tudorovců. Ohlásila konec středověku v Anglii a příchod renesance.

Jako každá válka, i tato válka byla bojem o moc, vliv a peníze. Je jedno, ač bojují Kapuleti s Monteky, Plantagenetové s Tudory nebo Rudí s Bílými, či Lancasterové s Yorky. Láska mlčí a pláče krvavé slzy. Láska si nevybírá postavy ze stejného rodu. Láska udeří a je to! Láska nezná vyvolených. Neupřednostňuje krásu, bohatství ani věk. Láska buď je, nebo není. Lásku si nemůžeme koupit, zasloužit, ukrást. Lásku si musíme vybojovat.

  Celý příspěvek

HeBeLNíK

Můj pradědeček Jan byl šťastný člověk. Na co sáhl, to mu šlo. Spravil všechno, co se rozbilo. Nikdy ho nepokousal žádný pes, ani ho neštípla včela nebo vosa. Když šel do lesa na houby v největším suchu a ten rok opravdu nerostly, přinesl dva koše bílých hřibů. Když se něco ztratilo, pradědeček to našel. Dělal svou práci, která ho bavila. Šťastně se oženil s prababičkou a vychoval sedm dětí. Pořád se usmíval a zpíval si při práci. Ještě v sedmdesáti měl všechny svoje zuby. Jak to dělal? Měl totiž HeBeLNíK!

Celý příspěvek

Životní etapy

krize_svMáš sny jako mrakodrap, který věkem přichází o svá patra. Nejdříve hlavu v oblacích, pak sestupuješ vždy o patro níž. Někde pod pasem s „ranami pod pás“ přichází krize středního věku, ač ti již polovina let těžko zbyde. Chceš zůstat, držíš se zuby nehty, už jsi skoro všechno získal. Nebo ztratil? Věci, věci, věci, krámy a nesmysly, harampádí na půdě, ve špajzu, ve sklepě i v mozku. Pochopíš, že jedině cit ve dvou vydá za stovky drahých svršků, které stejně věk nezakryjí a vrásky nezamaskují. Máš skoro všechno a nemáš vůbec nic. Jen dřeš, vyděláváš na tolik hmotných statků, které vůbec nepotřebuješ a ani si jich nevážíš. Čas letí a ty začínáš chápat…

  Celý příspěvek

O špagetách a jiných těstovinách

spaghettiTěstoviny jsou potravinový produkt, který se vyrábí z nekynutého a chemicky nekypřeného těsta. Pocházejí z Itálie. Připravují se zejména z pšenice, pitné vody a přídavných látek k jejich obarvení nebo ochucení. Těstoviny se doporučují vařit v osolené vodě (zhruba jeden litr vody na 100 g těstovin).

Rozlišujeme těstoviny vaječné a bezvaječné. Dále se můžeme setkat s těstovinami semolinovými, celozrnnými pšeničnými nebo špaldovými, ječnými nebo žitnými. V obchodech zdravé výživy jsou dnes k dostání také těstoviny z bezlepkové mouky – pohankové, kukuřičné nebo rýžové.

Těstoviny pocházejí z Itálie, první zmínka o nich je z 1. století n. l. ve známé Apiciově knize (který žil v době císaře Tiberia), kde je popisována příprava sekaného masa nebo ryb obložených těstovinami „lasagne“. Druhý historický záznam pochází z dvanáctého století, kdy Gugliemo di Malavelle popisuje hostinu, při které se podávaly „macarrones sen logana“, což v překladu znamená těstoviny v omáčce. A o století později se v historii objevuje těstovina „Jacopore da Todi“.

Původ těstovin je nejasný. Zřejmě je ale „nevynalezli“ Italové, nýbrž Arabové. Těstoviny jsou po staletí tradiční součástí italské kuchyně. Italové vytvořili celou řadu jejich druhů a se zámořskými plavbami se postarali o jejich rozšíření do mnohých koutů celého světa. S největší pravděpodobností však těstoviny přímo z Itálie nepocházejí.

O vzniku a prvotním rozšíření těstovin neexistuje mezi historiky shoda. Teorie o jejich původu se liší o celé tisíciletí a napříč kontinenty. Záleží také na definici těstoviny. Například potraviny podobného složení se objevují již před naším letopočtem, ale upravovány byly smažením nebo pečením. Důležité z hlediska prvního výskytu je také odlišení podle surovin k výrobě – zatímco v Číně se první nudle připravovaly z rýže, ve Středomoří jsou to jiné obiloviny jako pšenice.  Celý příspěvek

1 2 3 9
Citáty
Žena se zřídkakdy po druhé zamiluje do téhož muže. (Honoré de Balzac)
Bannery
rc4 blog MrPierc řeší neřešitelné
Paví piny