Vražda v lázních

Lázně pomáhají tělu i duši. Zacelují rány, rozvíjejí tu lepší dimenzi života. Mohou ale i zabíjet. Bezbolestně, pomalu i rychle, zákeřně a bez emocí. Vražda v lázních je toho důkazem.

Věnováno mým spolupacientům v lázních: Věře CH., Dáše M., Karlu S. a Tomáši S.

Ležím, přemýšlím,

zda vstát nebo zůstat ležet.

Sotva se hýbu,

krok sun krok…

Kde mám berle?

Kde jsem je nechala napřesrok?

Chvátám na snídani,

zase podsedák chybí,

někdo je krade,

asi se mu líbí

sedět na vysoké noze.

Rohlíky a kávu,

máslo a med.

Co se ti nelíbí?

Kávy můžeš vypít,

co hrdlo ráčí.

Tak o co tady kráčí?

Fyzioterapeut tě hned

z omylu vyvede.

Špatné držení těla,

hnáty křivé,

hlas vichřice podoba.

Masérka tě vyhladí.

Ach, to je lahoda!

Potom honem na perličkovou koupel.

Kdo by se jí vzpouzel?

Bublinky po snídani,

ale bez jahod!

Vana plná kouzel…

Spěchám na oběd.

Výtah opět nechodí.

Jak mám zdolat

čtyři poschodí?

Po schodech?

A ta noha pořád nechodí…

Nechodí, jak by měla,

nemá chuť ani čas.

Zase usnula na posteli.

Chrápe, skřípe, líně leze.

Do bazénu špatně vleze.

Ve vodě si rochní

jako prase v žitě.

Z vody nechce,

nenávidí tě.

Že ji nutíš chodit po parku.

Odpoledne se líně vleče.

Večeře nám neuteče.

Máme času, kolik chceme.

Nechce se nám do postele.

Restaurace Pod Kaštanem

čeká na nás kryoterapie –

ledové pivo

a Kyselá Jelenice s ledem.

Žaludek se nachladí.

Frťana si poručí

a nezůstane jen jeden.

A fofrem do postele!

Nerušte noční klid!

Přece se nedáme z lázní vyhodit!

Stačí, že kouříme za rohem

a ne na balkoně

nad hlavním vchodem!

Ráno rychle do sprchy,

umýt se a navonět,

na nohy, na mrchy,

čeká doktor při kontrole.

Prášky a injekce předepíše.

Sestřičky na ošetřovně

zabalí, omotají, píchnou včeličku.

Přidají i úsměv jako berličku.

A pak rychle cvičit společně!

Nohy se tváří netečně

na balon i dobré slovo.

Elektrošoky na ně!

Výtečně!

Motodlaha na nás volá.

Noha se leká,

že bude chodit sama.

Že zakopne a někam padá.

Do bahna, do slatiny,

bez bázně i viny,

sbíhají se noze sliny.

Povinné návštěvy,

příbuzných únosy,

domácí bábovky,

perníků pokusy.

V kavárně si dáme

Horké maliny a zmrzlinu.

Nějaké to kilo utopíme ve vínu.

A zase frčíme na oběd, na večeři.

Pacienti věří, že něco zůstalo.

Jsou i tací, kteří věří,

že umřou hlady,

před večeří.

Měsíc v lázních utekl jako voda!

V srdci nás bodá,

že se tu stala vražda.

Nikdo neumřel,

ale zabili něco v nás.

Z dlouhé chvíle

umřel ČAS!