Balancování na špičce nosu

Voním celý, celičký Tebou,

až z toho nohy zebou.

Už nejsem já,

jsem Tebou.

Laskám Tě a polykám slzy.

Líbám Tě, i když nejsi doma.

Padají ze mne slzy rozkoše

na Tvá ňadra, na Tvou tvář,

na ruce i Tvou svatozář.

Vidím ji jen já,

ale cítíme ji oba.

Rozmuchlané prostěradlo naší lásky

a vůně ze zahrady,

jsem rád, že jsem s Tebou tady.

Tvou vůni převaluji na jazyku.

Dál balancuji na špičce nosu

a nezávidím volnost kosům.

Jsem šťasten, že jsou v okně mříže,

abych Ti snad blahem neuletěl.

Když stabilitu neudržím,

určitě bych sletěl…

… a tak držím rovnováhu dál.

Richard Krajčo a Jana Lota – Přišlo mi to vhod