Šílená balada o ježcích a jiné havěti

Báseň na procvičení i/y v příčestí minulém – shoda podmětu s přísudkem.

 

Život je těžký,

když máte vešky.

Potkal jsem dva ježky,

měli na zádech běžky

a v rukou koloběžky.

Proč by šli pěšky,

když měli běžky i koloběžky?

A proč je kousaly vešky?

Protože chtěly taky na vrchol Sněžky.

Na vrcholu Sněžky

měly vešky dvě příbuzné blešky,

které měly plešky,

a doma počítač, kde chtěly

vyzkoušet své flashky.

Ježci dorazili na vrchol Sněžky,

sundali si běžky,

opřeli o ně koloběžky,

protože byly těžký.

Pak blešky vyzkoušely flashky,

pokousaly ježky,

ti vzali koloběžky i běžky,

dali si na záda ruksak

a v něm seděly vešky,

co měly ty flashky.

Popadli koloběžky,

na nohy připnuli si běžky,

přeci nepůjdou dolů pěšky.

Vešky ve svých kapsách schovaly flashky

a donutily ježky,

aby už jeli honem ze Sněžky.

Ježci vyskočili na koloběžky

a hurá dolů, hlavně ne pěšky.

Po cestě potkali lásky kněžky,

které neměly flashky,

natož koloběžky.

A požádaly ježky,

jestli by nepůjčili běžky,

když mají sami koloběžky.

A proč ne, řekli ježci.

Přeci nepůjdou taky pěšky,

z té Sněžky, ty kněžky.

Hurá, křičely věšky,

který to maj´ v životě těžký!

Do notebooků zasunuly flashky,

najednou nebyl život těžký,

když poslouchaly muziku z flashky:

Jaroslav Ježek/Jiří Voskovec a Jan Werich – Klobouk ve křoví