Tango života

Všichni tančíme životem. Někdo polku, jiný waltz, někdo šlape zelí, jiný druhému na boty. Ten si počítá do taktu…á dva tři, á dva tři…, tenhle netančí a stojí sám opodál. Někdo tančí po špičkách a někdo dupe jako slon. Já tančím tango životem…

Tančím tango života.

Sama se sebou

a bez růže s rosou.

Čekám na Tu s kosou:

„Smím prosit?“

Začne si kosu brousit.

Nadechne se…

A já řeknu: „Prd!“

„Já chci život a ne smrt!

Táhni odsud,

táhni o dům dál!“

Čeho se smrt bojí?

Aby se jí někdo smál!

To opravdu nemá ráda,

proto nemá kamaráda.

Ani ty, ani král.

Ve smrti je každý sám.

Ještě posečkej,

jsem ještě mladá.

Nemám ohnutá záda,

s Nadějí tu můžu stát.

Tebe, Kmotřičko,

teď nemusím se bát!

Podávám ti „Jméno růže“

a můžu se ti smát.

Proč dávat židle na stoly?

Noc je ještě mladá.

Pozvu si sem kamaráda.

Toho, co se smrti nebojí.

Je toho ještě moc,

co mám ráda – třeba

brouzdat se rosou s anděly.

Tančím tango životem

a nemusím se bát.

Drží můj život v náručí,

teď se můžu ještě smát.

Naději předám růži s rosou

v ústech dál.

A poprosím:

„Dej mi ještě šanci.“

V ranci života

nesu svou kůži

na trh já.

Chci toho ještě tolik dokázat.

Sobě i druhým.

Kdo mi pomůže?

Naděje. Láska.

A čas, co šel dál.

Předám Naději růži s rosou

a tančím bez růže sama dál…

Hana Hegerová – Maestro Tango