Zrcadla lžou

zrcadlo lzeJan Weiss napsal v roce 1927 povídku „Zrcadlo, které se opožďuje“. Povídka je založena na vtipném, čistě scifistickém nápadu: jde o zrcadlo, doslova „zdržující“ světlo, takže je schopno prozradit děje již uplynulé. Příběh ukazuje, že to, co se může odehrát ve tmě, jako projev naší nejhlubší podstaty, nesnese světlo a cizí oči. Weiss si uvědomuje, jak nás doba „zestádňuje“, a že o intimitu sexuality je nutno bojovat. Dnešek si její obhajobu přímo žádá! Weiss to předvídavě, citlivý na každý záchvěv doby, který předznamenává to, co přichází, zachytil.

Já mám doma „Zrcadlo, které se zrychluje“. A zjistila jsem, že nejsem sama. Většina žen mi říká, že jejich zrcadla také lžou. Dokonce jedna dáma mi líčila, že to jejich zrcadlo nadržuje mužům! Muž i žena mají stejné datum narození a, představte si, že muž vypadá čím dál lépe! Každé ráno se dívám do zrcadla a někdy se skoro nepoznávám. Zrcadlo mi ukazuje cizí a starší bytost, ale já to nejsem! Už teď mám strach, že se jednou vůbec nepoznám. A toho času, než si namaluji mladší obličej!

Budu muset napsat do Bruselu „Stížnost na zrcadla“. Kde je nějaká norma EU? Podvod, který je páchán na nás, ženách, pomocí „Zrcadel, která lžou“, se musí odhalit a vyřešit. A budu žádat finanční odškodnění za újmu na svém Já. Doufám, že mne, milé ženy, také podpoříte. Od května začnu posílat „Petici na revizi zrcadel“. Nechť nám konečně zrcadla přestanou lhát!

A v čem je problém?

  1. Já vůbec stará nevypadám, můžu to dokázat.
  2. Ty vrásky si vymyslelo zrcadlo.
  3. Když se do něj nedívám, tak tam nejsou a já o nich nevím. Vrásky najednou nemám. Mám pocit, že mi je tak pětatřicet, někdy i skoro sedmnáct!

 

Se zrcadly byly problémy již ve středověku. Třeba na dvoře Rudolfa II.:

„Ó, Adonai, omládli jsme!“ Zajásal Rudolf, toho jména druhý, při pohledu na Matěje, šklebícího se z rámu po zrcadle.

“Kolik je nám?” zeptal se císař.

“Pětatřicet,” odpověděl pekař.

“A hopsa hejsa do Brandejsa! Pětatřicet, Skoto! Elixír! Omládli jsme!” jásal Rudolf a na bolavý zub rázem zapomněl.

 

 

Zrcadlo, které lže

 

Je to svatá pravda.

Nekoukej se do zrcadla!

Ježatá jsem celá!

Všechno mi trčí,

od bradavek

po palce u nohou.

 

Z kohoutku voda crčí

a sousedovi trčí jenom…

hrábě z kolečka.

Zrcadlo nepočká.

A Čas běží dál.

 

Jsem nějak šedivá.

Ty se divíš?

Vždyť jsi to zrcadlo

půl roku nemyla!

Nikdo se do zrcadla,

kromě tebe,

stejně nedívá.

 

Zrcadlo nám krade

a přidává vrásky.

Chci zpět svůj pravý věk

a načechrané vlásky!

Jsem přeci krásná,

ty to nevidíš?

 

Co je to za otázky?

Bez nadsázky,

mám tě rád takovou,

jaká jsi.

Ať máš či nemáš vrásky.

Jsou od smíchu.

 

Nééé, jsou od dětí!

Od první spáleniny,

au, ta svědí!

Od první boule,

od třísky.

Mám vrásek jako smetí!

 

Tak je zameť!

Mám vrásky od první whisky!

Od prvního polibku,

od prvního rozchodu,

od pochodu „Sto jarních kilometrů“,

od zubaře, od svetrů,

od parametrů naší lásky.

 

Je to svatá pravda,

nedívej se do zrcadla!

Krade ti duši!

Stejně ti to sluší

v kostýmu i v noční košili!

Zhasni, a lampu nech svítit!

Po vráskách se dnes

nebudem´ pídit!

 

To zrcadlo je divné!

Přidává mi věk,

plete si strany,

levou i pravou

a nevrací se zpět.

Nadržuje mužům

a mně zrychluje, mrcha jedna!

Pádí jak o život

do nekonečna.

Vždyť jsem skoro ještě slečna!

Bojím se,

že přijde „konečná“

a já se v zrcadle už

nepoznám!

Jsem sice statečná,

ale dá mi to práci!

 

Ale jdi!

Copak jsi Sněhurka

nebo zlá královna?

Kdopak je v této

rodině nejkrásnější?

No, přece ty!

Buď spokojenější

s tím, co máš,

jak vypadáš

a že jsi!

Někdo není ani do zatáčky,

i když je!

Ať si z toho každý vybere!

 

Vrásky

jsou nezodpovězené odpovědi,

které nelze slovy vypovědět.

Na otázky,

jež stejně nikdo nechce vědět!

Rozumíš tomu, miláčku?

 

Máme vrásky na duši,

někdo má vrásky i na zádech.

Slyšela jsem u doktora,

že se dělají vrásky

i na kolenou shora.

Dokonce i na zadečku,

ty blbečku!

Já mám vrásčitou peněženku,

když tam nic není.

Všechno je venku!

Mám vrásky i na prsou,

když mám podprsenku!

 

Tak si ji neber

a nech prsa venku!

Aspoň na chvilenku,

ať z toho něco mám!

Všichni máme vrásky.

Od smíchu,

od slz,

od starostí.

Z lásky i zlosti!

A co vrásky od blbosti?

I ty je máš!

 

Euro vydalo nařízení č. 12345/a, b, c/231/2014. Sekce: Střední a Východní Evropa (postkomunistické státy):

„Kdo nechce vidět své vrásky, ať zhasne. Stoprocentně účinné! Úředně ověřeno!“

 Lásko, Amore – Hana Zagorová a Juraj Kukura

Napsat komentář

Citáty
Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil. (Robert Burns)
Bannery
rc4 blog MrPierc řeší neřešitelné
Paví piny